Co víme o hazardu?

Hazard považuji za velmi specifické téma. Je velmi nebezpečný, mnoho se o něm nemluví v konkrétních číslech a specifikách, má velký dopad ať už ekonomický či celospolečenský. Obecně se ví, že lidé nemají o hazardu moc velký přehled, proto jsme si chtěli ověřit, je-li toto tvrzení pravdivé. A dotazníkový průzkum jasně ukázal, že je to pravda. Lidé sice obecně ví, že hazard je špatný, ale nějaká konkrétní představa, jak je hazard rozsáhlý, chybí.

Dotazník by se dal rozdělit do dvou částí. V první jsme zjišťovali, co respondenti o hazardu ví a jaký k němu mají postoj. Ve druhé části jsme se ptali na názory a zkušenosti ohledně prevence.

Původním záměrem bylo zahrnout do výzkumu brněnské studenty, ale rozhodli jsme se i pro ponechání prostoru k vyjádření našim pedagogům.

Dotazník vyplnilo celkem 41 respondentů, kteří dostali následující otázky:

 

1. Jsem student Χ pedagog

2. Považujete hazard za problém? Určitě ano, spíše ano, nevím, spíše ne, určitě ne.

3. Odhadni počet výherních automatů

v ČR: v Brně:

4. Na kolik odhadujete počet gamblerů v ČR?

5. Setkali jste se s prevencí hazardu? (Pokud ano, tak v jaké formě.):

6. Jak by měla podle vás vypadat ideální prevence proti hazardu?

7. Máte nějakou osobní zkušenost (osobní, někdo z okolí apod.) s hazardem? Pokud ano, tak jakou.):

 

Ad 1.:

Dotazník vyplňovali především studenti, ale dali jsme prostor k vyjádření i učitelům a vychovatelům. Respondenty jsme nevolili náhodně, jak by to bylo možná více výpovědnější, ale oslovili jsme spolužáky, kamarády, učitele a vychovatele.

 

Ad 2.:

Ve většině dotazníků se objevila odpověď ,,určitě ano,“ dále následovalo mnoho odpovědí ,,spíše ano“ a zazněly dvě odpovědi ,,spíše ne.“ na rozdíl od studentů všichni pedagogové byli v téhle otázce zajedno v odpovědi ,,určitě ano.“ Zbývající odpovědi nezazněly ani jednou. Zjištění, že hazard je považován za problém, mě jako jedno z mála potěšilo, dá–li se to tak vůbec říci.

 

Ad 3.:

a) Odpovědi (mnohdy spíše tipy) byly velmi různorodé. Dolní hranice tipů počtu výherních automatů (dále ,,VA“) dosahovala velmi optimsitických tří tisíc, zatímco pesimistická horní hranice dosahovala neuvěřitelných 1 500 000 výherních automatů v ČR. Pro lepší výpovědní hodnotu a omezení vlivu extrémních čísel jsme zvolili místo prostého aritmetického průměru výpočet pomocí medianu. U studentů vyšel median 87 000 ,,VA,“ zatímco u pedagogů 20 000 ,,VA“. Uvádí se odhad, že v ČR je 60 000 ,,VA,“ tedy zhruba 170 obyvatel na jeden výherní automat.

b) V odhadu počtu ,,VA“ v Brně byly odpovědi vyrovnanější, ale na druhou stranu zde byly dva opravdové extrémy (80 a 500 000). Pedagogové se přesně shodli se studenty a median vyšel u obojích na 2 000 ,,VA.“ Správné číslo je něco málo přes 6 000. V Brně vychází jeden automat na zhruba 60 osob, se započítáním studentů na 80 osob. Tak či onak to jsou neuvěřitelná čísla světového formátu, bohužel.

 

Ad 4.:

I při odpovědích u této otázky změřené na počet gamblerů v ČR byli respondenti spíše optimističtější a proto median u učitelů vyšel 20 000 gamblerů a u studentů 50 000 gamblerů. Je zde trochu problém, jak definovat gamblera, čili patologického hráče, ale všichni si nějakou hranici stanovili. Je těžké uvést přesné číslo a protože odborníci uvádějí číslo 100 000 gamblerů v České Republice, přidržel bych se tohoto čísla.

 

Zatímco v předchozích dvou otázkách jsme sbírali čísla, v dalších otázkách jsme se ptali na tipy na prevenci a případné zkušenosti.

 

Ad 5.:

Na odpověď ,,Setkali jste se s prevencí hazardu?“ se nám dostalo následujících odpovědí: ,,ne“ (více než 50% odpovědí), ,,velmi málo; nevšiml jsem si; kámoš se léči ze závislosti na hazardu; částečně – aníž to bylo záměrně myšleno jako prevence a sice smysluplné využití volného času; vstup do heren zakázán osobám pod 18 let; veřejná prevence nic moc; přednáška ve škole; jenom se zmínkou s drogama, samostatně ne; psycholog; psychiatr.“ Vzhledem k tomu, že na tuto otázku odpovídali převážně studenti, u kterých bych nějakou prevenci očekával (ať už ze strany škol, rodičů apod.), jsou tyto odpovědi dosti zarážející a pro zodpovědné lidi vhodné k zamyšlení. Abychom si jenom nestěžovali, uvedeme nakonec tohoto bodu vtipnou odpověď jedné studentky, která připoměla výrok z jedné Cimrmanovy hry: ,,Varuj se hazardu, vzpomeň si na Jardu!“

 

Ad 6.:

Jak by měla vypadat ideální prevence proti hazardu?

,,zákaz hazardu na internetu (sázky apod.); ve škole přednášky odvyklých i současných gamblerů; v rodině; v médiích v daleko větší míře; minimalizovat počet automatů (vícekrát); zmenšit dostupnost automatů; psát na automaty varování; zakázat hazard úplně (vícekrát); zrušení příležitostí k hazardu; v dětském věku upozornit na rizika a ukázat napraveného gamblera s jeho vlastním povídáním; odstranění a zákaz automatů; výchova ve školách; předcházet tomu, čili a jednoduše to nejprve omezit a pak zakázat, to jest můj názor...i když to nejde...; nějaký psycho film; raději propít; setkání s člověkem, kterému hazard zničil život; vysvětlit lidem, že provozovatel hazardu z toho bude vždy profitovat a proto vždy vytáhne z lidí víc peněz, než se jim zdá( někteří si totiž myslí, že jsou lepší hráči a neplatí to pro ně); je to závislost stejná jako kouření; nějaká kampaň typu Nemyslíš, zaplatíš; ukázat lidem, že je to zábava, ale čím víc se člověk do toho zabředává, tím méně o tom ví, takže určitě informovanost; zaměstnávat lidi sportem; terapie; aby lidé věděli, že dělají špatnou věc; vysoké pokuty; dobře sestavený zákoník; větší diskuze; snažší dostupnost volnočasových aktivit; letáky v dopravních prostředcích, v nichž by se ukazovaly případy gamblerů, dále příběhy v časopisech; nevím; hráči by mohli do automatu investovat jen určitou sumu peněz a omezení pravidelnosti těchto investic; alternativy hazardu; nemyslím si, že by něco pomohlo, lidi jsou vynalézaví, zakáže se jedno, najdou si jiný...; dostatečná informovanost; zákaz automatů v hospodách; přísnější pravidla vstupů do heren; chce to změnu společenského klima“

Tolik odpovědi a názory na ideální prevenci. Mohé z nich mi přijdou velice praktické, ale nejvíce mě oslovila myšlenka ,,setkání s člověkem, kterému hazard zničil život.“ Najdeme zde i mnohé zajímavé tipy, které třeba můžeme nějaký způsobem využít.

 

Ad 7.:

Máte nějakou osobní zkušenost (osobní, někdo z okolí apod.) s hazardem? Pokud ano, tak jakou.):

Takřka 75 % dotázaných uvedla, že nemá žádnou zkušensot s hazardem. Ostatní sdělili: ,,Ano, jeden pán, kterého znám měl problém s automaty, po pár letech se z této závislosti dostal. Někteří lidé se mnou řešili závislost na automatech. Jeden kámoš chodil jako malý do hospody na automaty, ale bydlíme na vesnici, tam se to moc nehlídá. ANO – většina restaurantů co znám má výherní automaty, ale moc lidí na ně nechodí, spíše jenom hrají kulečník a šipky než výherní automaty. Spíš Sportka atd. Ale to taky považuji za hazard. Je to stejné vyhazování peněz, akorát v menších částkách. Ano, kamarádi, výherní automaty. Jo, nějakej gambler by se našel. Ano, výherní automaty.“

 

 

Cílem celého projektu nebylo podat nějakou ucelenou a sociologicky správnou zprávu. Cíle je nutno hledat jinde. Jedním z podstatných prvků projektu bylo oslovit jinou formou lidi, kteří vyplňovali dotazník, aby se o tuto problematiku alespoň trochu zajímali, něco si zjistili a něco jim zůstalo v hlavě. Byli nuceni se nad touto problematikou zamyslet a z mnoha zpětných vazeb je zřejmé, že se alespoň částečně tento cíl povedl naplnit. Chtěli jsme si také udělat sami vlastní dotazník což nás obohatilo o mnohé praktické zkušenosti. Průzkum také potvrdil předpoklad, že lidé hazard sice za problém považují, ale moc o něm neví. Další cíl nebo možná spíše smysl projektu se vyskytl až v průběhu, kdy jsme si uvědomili, že by se některé nápady ohledně prevence daly využít a provést je v praxi. Pokud se zadaří, tak by průzkum byl jakýmsi odrazovým můstkem pro konkrétní aktivity.

 

Hazard považuji za problém a je nutné, aby si to společnost konečně uvědomila. Z dotazníku vyšlo jasně najevo, že tato problematika dostatečně známá není, ale také jsme zjsitili množství nápadů, které lze uplatnit v praxi a mohou přinést nějaký užitek.

 

Publikováno 1.2.2010 na dvorek.eu