Greenwashing

Slovo Greenwashing lze vyložit jako ,,dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe" nebo jako ,,zelené vymývání důvěřivých mozků."

Je jedině dobře, že přibývá ekologicky uvědomělých lidí, potažmo spotřebitelů. Také je dobré, že přibývá produktů ohleduplných k životnímu prostředí. Bohužel to s sebou nese i negativní jevy označované názvem ,,greenwashing."

Tento fenomén je logický. Čím více je firma zelená a čím zelenější jsou její výrobky, tím více bude v lidech důvěru a roste její hodnota. Jak jsem již zmínil, ne vždy je toto označení výstižné a často se stává, že toto titulování vlastních produktů je dílem marketingového oddělení, namísto jakostního. A to je špatné a nečestné. Naštěstí jsou aktivní spotřebitelé, kteří si tohoto problému všímají a (mnohde společně s příslušnými orgány) problém se začíná řešit.

Jaký praktický význam mohou mít ona ekologická označení vysvětlí následující příklady. Reklama na kosmetický produkt se sloganem ,,čistá příroda" obsahující mj. Sodium laureth sulfate, což je syntetická, velmi pěnivá a zdravotně poněkud podezřelá přísada, která s přírodou nemá nic společného. Tato taška je stoprocentně recyklovatelná, což pravda být může, protože polypropylen, ze kterého je vyrobena, lze recyklovat, ale ještě to neznamená, že se recyklovat bude. Obal s logem Eco-pack, které pouze znamená, že obal byl vyroben v souladu s platnými zákony o obalech a odpadech. Prací prášek s nápisem ,,naplňuje ekologické požadavky EU" ačkoli nic takového neexistuje.

Možná si říkáte, že to není možné a že už ,,zelené" výrobky kupovat nebudete. To by byl špatný přístup. Lepší by bylo nekupovat bezhlavě vše s přírodními nápisy, ale zjistit si (nejjednodušeji na internetu) zda je zeleně prezentovaný výrobek opravdu zelený.

Reakce na greenwashing je v každé zemi jiná. V České Republice funguje Česká informačních agentura životního prostředí, která se tété problematice věnuje, ale v povědomí občanů je problematika greenwashingu prakticky neznámá. Ve Velké Británii si ekoreklamy hlídají více. Např. roku 2007 Advertising Standards Authority, která má pravomoci na zastavení nepravdivé reklamy, pozastavila 43 nepravdivých ekoreklam. Nejvíce si hlídají ,,zelené bláboly" v Norsku. Např. je zde zakázána jakákoli zelená reklama v souvislosti s auty, protože na autech není nic životnímu prostředí svědčícího.

V dnešní době se může ledajaký výrobek či firma prohlásit za ekologický a záleží na svědomí marketingových pracovníků, k jakým lžím budou ochotni se snížit. V mnoha zemích už začíná být problematika greenwashingu regulována a je jen otázkou času, kdy se legislativa k tomuto tématu stane standardem ve všech vyspělích zemích.

Chovat se ekologicky je nutné a zeměkoule potřebuje, abychom žili ekologicky. Mahatmá Gándhí říkal: ,,chceš-li změnit svět, změň nejprve sám sebe." Je mnoho možností, jak zlepšit osobní ekologický život. Kupovat ekovýrobky je prospěšné, ale omezením svícení, spotřeby vody, zbytečného používání automobilu, tříděním odpadu a mnohými dalšími zelenými počiny můžeme způsobit také velmi mnoho dobrého.

Článek neměl vyznít jako antireklama zelených produktů! Smyslem článku bylo ukázat na reálné nebezpečí greenwashingu, které není tak rozměrné, jak se po přečtení článku může zdát, ale je dobré vědět, že existuje. Článek by měl vést k uvědomění si, že koupí zeleně prezentovaného výrobku se nemusíme chovat vždy zcela zeleně a proto bychom si měly produkty ověřovat a nezapomínat na osvědčené přísloví ,,důvěřuj, ale prověřuj."

Zdroje:

Respekt, 2008, 41. číslo

http://www.canik.cz/2008/02/17/greenwashing-index-ciste-ekologicky-nebo-ciste-pr/

http://www.cenia.cz/C12571B20041F1F4.nsf/index.html

http://www.greenwashindex.com/

http://ekolist.cz/

Publikováno 10.2.2010 na dvorek.eu