Situace hazardu v Brně

 

 

V Brně studuji už čtvrtým rokem a myslím si, že Brno už znám poměrně dobře. Vím kde jezdí jaká šalina, kde je která městské část, kde jsou kostely, nemocnice, památky apod. Cizí mi nejsou ani politická témata (např. vlakové nádraží, oprava ulice Husova a krach obchodů, aféry v městské části Brno – střed, plánovaná výstav polyfunkčního domu Wilson a další), ale jsou to především ta témata, o kterých se hodně diskutuje a jsou provázená emocemi. Co se týče hazardních her, tak o tom jsem míval zkreslenou představu. Vídal jsem mnoho kasín či neonové nápisy lákající ke vstupu do podniků, kde se hrají hazardní hry, ale nikdy jsem tomu nevěnoval zvláštní pozornost, s nikým jsem se o tom nebavil a přišlo mi to jako ,,normální“ součást města. Abych byl přesný, tak za normální jsem hazard nepovažoval nikdy, uvědomoval jsme si vždy, že hazard je špatný a nyní si to uvědomuji mnohonásobně. Nikdy mě ovšem nenapadlo, že hazard v Brně je tak obrovský, jak jsem se dozvěděl. Poté, co jsem se začal situací hazardních her zabývat, se mi nejednou zatmělo před očima. Poznal jsem, že ne nadarmo může být Brno nazýváno městem hazardu.

Víte kolik je 18 000 děleno 60? Ano, je to 300. Ale proč tato čísla? Ve Francii je 18 000 obyvatel na jeden ,,výherní“ automat. A 60 obyvatel je v Brně na jeden ,,výherní“ automat. Číslo 300 udává poměr, kolikrát je v Brně více ,,výherních“ automatů než ve Francii. V České Republice, která je na tom s hazardními hrami velmi špatně je počet obyvatel na jeden ,,výherní“ automat 170. Snadno si vypočítáme, že Brno má třikrát méně obyvatel na jeden ,,VA“ oproti celé ČR. Abych Brnu nekřivdil, připočteme ještě studenty přebývající v Brně a potom nám vyjde 80 lidí na jedn ,,VA“ a tím se i zmírní předchozí statisky, které i nadále zůstávají katastrofální. Co z těchto čísle vyplývá? Přece snažší přístup obyvatel k ,,VA“ a hazardu obecně. Díváme – li se na tyto údaje jako na čísla, tak souhlasně zakýváme hlavou a přemýšlíme nad tím, co budeme mít dneska na oběd. Podíváme – li se na ně ovšem jako na aktuální situaci, přepadne nás hrůza a nebudeme tomu chtít věřit. Nedovedeme si představit, že v Brně stojí před 6 000 těchto přístrojů. Nejhorší na tom je, že nejsou někde na skladě, ale v provozu a aby se vyplatili, tak musí být využívané!!! To je hrozná představa a bohužel není populistická, ale velmi alarmující.

Podíváme – li se na hazard ,,zaslepeně ekonomicky“ uvidíme, že v některých městských částech příjmy z hazardu tvoří až 10 % ročního rozpočtu. Navíc firmy provozující hazard odvádějí daně státu, tak dojdeme k mylnému závěru, že hazard je vlastně přínosem. Jenže omyl, hazard jde ruku v ruce s problémy. Čím více hazardu, tím více krádeží, násilných loupeží, násilí, zadlužeností, bezdomovectví, vandalismu, ohrožení mládeže, domácího násilí, ohrožení rodin, výdajů na léčbu a dalších jevů. Spočítáno komplexně, na hazardu společnost tratí (o tom bych chtěl více pojednat v jiném článku).

Kdo by si myslel, že poptávka je v Brně nasycena či dokonce přesycena, tak bude bohužel zklamán. Počet hazardních podniků se neustále zvyšuje, podle sčítání z letošního října je v Brně 232 takových podniků. Největší koncentrace takovýchto podniknů je v logicky nejproblémovějších částech Brna, tedy na Cejlu, Bratislavské, Francouzské, Štéfáníkové a na Starém Brně. Představitelé brněnských samospráv se odvolávají na ministerstvo financí, které může počet kasín, rulet a výherních automatů ovlivnit. MF povolilo v Brně cca 3600 videoterminálů a výherních automatů zde je takřka 2900 (údaje z roku 2008).

,,Situaci v Brně komplikuje fakt, že dle Statutu města Brna je kompetence k regulaci hazardu svěřena městským částem. Zatímco donedávna Ministerstvo financí ČR vyhlášky obcí ignorovalo, od letošního 1. července musí při povolování přístrojů, které jsou v jeho kompetenci, přihlížet k názoru obce“ uvádí Mgr. Jasna Flamiková (SZ), zastupitelka města Brna. Zdálo by se, že nic nebrání regulaci, jenže opět problém. Starostové tvrdí, že jsou bezmocní. Můžou sice vyhláškou zakázat ,,výherní automaty“ ale ty jsou nahrazeny ,,videoterminály“. Pro zakazníky žádná změna nenastane. Videoterminály jsou pro běžné uživatele prakticky nerozlišitelné, nicméně administrartiva je zcela jiná. Videoterminály povoluje ministerstvo financí, kam také odcházejí veškeré finance. Obce zkrátka nemohou videoterminály regulovat a nemají z nich žádné peníze. Starostové tvrdí, že úředníci se ani nepodívají, kde co povolují a povolí vše. MF říká, že situaci spraví, zlepší pravomoci obcí a podle náměstka ministra financí Bohdana Hejduka se s každou žádostí obrací na dannou obec, i když jim to zákon nepřikazuje. Od 1. června 2009 se totiž MF s obcemi dohodlo, že ke každé žádosti o videoterminál musí být přiloženo čestné prohlášení o souhlasu obce. Situace s hazardními hrami se nelíbí ani primátorovi statutárního města Brna Roamnu Onderkovi, který už se v problematice osobně angažuje. Říká, že s omezováním hazardu v Brně začal už při svém nástupu na brněnskou radnici. Chápu, že městským částem se do omezování nechce, obzvlášť, pokud jejich příjmy z hazardu plní městskou kasu až z 10%, nicméně by si měli uvědomit, že čím více hazardních podniků a přístrojů, tím více závislých hráčů a problémů. Velkým problémem je městská část Brno – střed. Ve všech městských částech vydají či nevydají povolení k výherním loterijním terminálům městské části, pouze Brno – střed nic nedělá a říká, že souhlas za něj bude či nebude vydávat magistrát. Nejenže se tím zbavují zodpovědnosti, ale ještě větší problém je, že o to nic netušící magistrát neinformovali a hazard zde vzkvétá (stejně jako problémy a peníze v kase Brno – střed).

Magistrát města Brna se snaží situaci řešit. Od schůze ze dne 8.12.2009 začala platit vyhláška, která zakazuje umístění ,,výherních“ automatů 100 metrů od škol, státních budov, kostelů či nemocnic a dále rozšiřuje počet ulic, na kterých ,,výherní“ automaty nesmějí být. Je to stejně jenom symbolické. Provozovatelé stejně nahradí ,,výherní“ automaty videoloterijními terminály.

Je zde i politický problém. V brněnském magistrátu má většinu ODS a ČSSD, kteří jsou podle některých zdrojů spříznění s podnikately z hazardu. Nejsou to ověřené zdroje, ale když si porovnáme hlasování, tak vidíme, že v Brně pro omezení hazardu hlasuje většina zastupitelů z KDU – ČSL, SZ a Brno 2006, kdežto většina zastupitelů z ODS a ČSSD hazard podporuje.

 

O mnoho růžovější není ani situace v okresních městech Jihomoravského kraje (údaje z října 2009).

Blansko. Vlo zavedli zákaz provozu ,,výherních“ automatů (70)od oběda do 22h, jenže lidé místo toho šli do terminálů(150), které jso udíky vyšším částkám nebezpečnější. Zákaz proto zrušili a s nadějí čekají na lepší zákon.
Břeclav. Zákaz ,,výherních“ automatů (190) 40 metrů od škol a úřadů. Provozovatelé opět přecházejí na videoterminály (370) a radnice přijde ročně o 6 milionu.

Hodonín. ,,Výherní“ automaty (nyní 217) byly omezovány radnicí, proto provozovatelé pořizují videoterminály. Městská kasa přijde o cca 12 milionů ročně, ale problémy zůstanou.
Znojmo. Nic nepodnikalo, protože viděl odopady ostatních okresních měst. Mnimálně z censtra města by však hazard chtěli dostat. Ve Znojmě se nachází 277 ,,výherních“ automatů a 290 videoterminálů.

Bohužel to není smyšlená balada nebo nepovedený vtip, ale skutečná realita a proto je na čase v České Republice změna zákona. S poměrně dobrým loterijním zákonem přišla nedávno do českého parlamentu KD-ČSL, jenže byl bohužel zamítnut. Důvod je každému bohužel jasný.

Zdroje:

http://www.brno.cz/index.php?nav01=7816&nav02=17665&nav03=17680

http://zpravy.idnes.cz/za-hazardem-v-centru-brna-stoji-i-urednici-ministerstva-financi-pw0-/brno.asp?c=A080613_194303_brno_dmk

http://www.osnoviny.cz/hazard-v-cr-ovlivnuje-politiku

http://www.cs-magazin.com/2007-03/view.php?article=articles/cs0703103.htm

http://zpravy.idnes.cz/v-brne-je-nadprumerny-pocet-vyhernich-automatu-jeden-pripada-na-sedesat-lidi-1v6-/brno.asp?c=A091008_185817_brno_dmk

http://zpravy.idnes.cz/i-pres-boj-s-hazardem-se-v-centru-brna-otviraji-dalsi-herny-p3w-/brno.asp?c=A091203_175352_brno_aja

Publikováno 19.12.2009 ma dvorek.eu