Kterak Bohuš na pamětnou dostal.

Milí čtenáři, pohodlně se usaďte a přečtěte si pohádku pohádku o Bohoušovi, jenž dostal výprask za špatné chování.

Žil byl jeden kluk. Z kluka se stal študák a ze študáka se stal politik. Samo o sobě by to nebylo vůbec špatné, ba naopak, politika dělaná skutečně pro lidi je služba a jsem vděčný nezkorumpovaným politikům. Z našeho Bohuša se stal co nevidět poslanec. A nakonec (doufám, že nakonec) ministr financí. Nebyl dobrý ministr. Za jeho ministrování stát tvořil největší dluhy i přes velký hospodářský růst. Byly volby a občané mu to a jeho pomerančové partaji spočítali. Uběhly dvě zimy a někteří pomeranči byli (neférově) zase u moci. Ale o tom jsem mluvit nechtěl. Blížili se další volby a všude bylo plno billbordů pomerančové barvy, až z toho bylo mnohým na blití. A náš Bohuš sliboval lepší život pro obyčejné lidi (sám si nahrabal dost minimálně ze svých poslaneckých náhrad – není to přímo trestné, ale nemravné), 13. důchody (ač moc dobře věděl, že to bude pouze 2 400Kč a vůbec to není systémový krok), zatočení s hazardem (už nedovedl vysvětlit, proč tak neučinil, když byl ministr financí), zrušení poplatků u lékaře a nalhával všem, že zrušení polatků stabilizuje zdravotnictví (u lékaře se platilo symbolicky 30 Kč a stabilizovalo to množství lidí v ordinacích. Ještě je nutno dodat, že na regulační polatek 30 Kč byl symbolický a bylo to pár procent ze skutečného ošetření) a plácal další podobné nesmysly. (Tehdy jsem býval mladým študentem a kamarád mi říkal, že kampaň pomerančové strany je největší korupční jednání na území našeho dnešního království. Co jiného než korupce může být pivo, párek a koncert za hlas než korupce). A někteří lidé měli jeho nesmyslů a potažmo všech pomerančů plné zuby. Jednoho dne se stalo, že Bohoušek přijel i z jeho partičkou na Opiovského náměstí a zase tam nalhával ty jejich plané sliby. Samozřejmě nechybělo pívo za 2Kč. No a co se nestalo. Jeden pán se napil píva, stal se upřímným a přišel k našemu lháři a dal mu přes držku. A zazvonil konec a pohádky je konec.

Pár dodatků k pohádce.

Rozhodně nechci podporovat násilí a už vůbec ne ve spojení s politikou. Chci přinést pouze alternativní pohled na problém. Útok jako takový rozhodně odsuzuji a sympatizuji s tímto prohlášením http://kdu.cz/getdoc/6d56751b-76ef-4bd0-9905-b7f274164135/Sojdrova,-Hybaskova-a-Ptackova-odsoudily-nasili-na.aspx

Chtěl bych přinést alternativní, do jisté míry až extrémní, pohled. Naše pohádková bytost lhala atd., tak byla po zásluze potrestána. Navíc v kombinaci s pivem za 2Kč se není čemu divit.

Sám jsem dostal na pamětnou nesčíslněkrát. Když jsem byl malý tak jsem dostal tolik výprasků, že bych to nespočítal. Tehdy jsem brečel, byl jsem naštvaný na rodiče, zuřil jsem....ale teď jsem za to vděčný. Nebýt těchto výprasků, tak ze mě není pohádkář:-), ale chlastal bych někde na diskotéce. V životě jsem taky obrazně řečeno dostal přes držku a i když to tehdy bylo těžké, s odstupem mě to všechno posilnilo a posunulo. Je to šance pro pomeranče, že si uvědomí, že lidi už nechcou poslouchat ty jejich sladký lži, ale pravdivá a konstruktivní řešení.

A poučení? Budu kupovat krásně žluté banány:-)