o všem možným

Výlet na Løvstaken, nové kolo a další historky

18. 1. 2012 21:06
Rubrika: Nezařazené

V pátek měla být večer uvítací párty v klubu Fantoft, který funguje skoro každý den. Promítají se filmy, hrajou se různé hry, soutěže, je určen k setkávání a v pátek zde bývají párty.

 

Sešli jsme se předem v naší česko-litevsko-německé skupince, plus se k nám přidala jedna norka a týpek s německým občanstvím, korejskými rodiči, vlastnící zelenou kartu USA a studující v Norsku. Dopřávali jsme si pizzu, (gumový) nanukový dort, koláč a další vymoženosti. Plánovali jsme další výlety a taky účast na večerní párty, na kterou jsme se odebrali chvíli před půlnocí. Přišli jsme tam a skoro nikdo tam nebyl: 20, 30 lidí a DJ černej jak tma, pouštící nahlas nemožný songy. U baru jen barmani, nad nimi nápis: øl/beer – 40NOK, což možná mnohé vysvětluje:-) Časem přišli další lidi a pár lidí začalo tancovat (především nezapomenu na silnějšího, vyššího, mohutnějšího, vlasatějšího a fousatějšího Nora v tlustým svetru, kterej to docela rozjel a na intelektuála v brejlích a košili, kterej byl docela nesvůj, ruce zkřížený za sebou, ale zapojil se do nějakýho kroužku. Já jsem spokojeně seděl a část děcek od nás šla tancovat, ale já říkal, že fakt nepůjdu. To taky nebyla úplně pravda, protože pro mě přišly sousedky, tak jsem aspoň na chvílu musel, nicméně jsem se pak odebral do vedlejší místnosti, kde byl kulučník, ping-pong a hlavně klid a dalo se tam mluvit. Ve 2h se rozsvítily všechny světla a ve 2:30 už tam nikdo nebyl. Ve zkouškovým prej akce končí už v 1h. Část se nás odebrala do naší kuchyňky, kde jsme měli ještě afterpárty na coca-cole a vodě.

 

V sobotu jsem pokračoval na své seminárce o ekonomickém systému podle Sociálního učení Církve (http://hans.signaly.cz/1201/ekonomicky-system-podle-socialniho-uceni). Celej den psát nejde, tak jsem souhlasil s nabídkou, že bych šel opět k Fantoft Stavkirche, děcka že se pro mě staví, až půjdou. Tak jsem psal a taky jsem se šel najíst (tímto zasílám velké poděkování do svého domova a do Křtěnova ''na kopeček'') a dal jsem si oblíbenou zabijačkovou polívku. Zrovna když jsem ji sundával z plotny, tak přišly děcka. Tak jsem nevěděl, co dělat a oni, ať si to v klidu sním, že počkají. Ale jak kdybych ještě neznal jižní národy...naivně jsem si myslel, že už jsou kompletní a čeká se na mě. Tak jsem to sebe naházel, popálil jsem si dutinu ústní, že to cítím doteď (středa) a když jsem vyběhl z kuchyně na chodbu, tak jsem zjistil, že se čeká ještě na další. Tak jsem se zeptal, jestli znají hru ''městečko Palermo'' Prý neznají, tak jsem začal vysvětlovat a zjistili jsme, že podobnou hru taky mají, ale s jiným názvem. A jelikož jedna kamarádka je ze Sicílie, tak jsem si z ní dělal srandu, ale taky jsem jí vysvětloval, že díky této oblíbené hře si u nás všichni myslí, že na Sicílii a hlavně v Palermu jsou jenom mafiáni. Vůbec s tím nesouhlasila, protestovala, ale opravdu si myslím, že i to velká část u nás, minimálně podvědomě, myslí.

 

Nasvícený Fantoft Stavkirche.

V neděli jsme podnikly výlet na Løvstaken. Bylo sice zamračeno, ale občas mlha ustoupila a něco bylo vidět. Løvstaken (477m.n.m.) je jeden ze sedmi vrcholků kolem Bergenu. Po cestě jsme potkali velkýho psa, ale naštěstí k nám nešel. Ono vůbec v Norsku jsou ti psi takový hodnější a neštěkají, ale to nic nemění na mým obecným vztahu k tomuto živočišnému druhu. Cesta vedla přírodou, která je zde skutečně nádherná a je na dosah. Stačí jít půl hodiny jste mimo město. Já jsem potřeboval být mezi 2. a 3. hodinou v centru, vyzvednout si kolo, tak jsem si cestu z vrcholku natáhli přes město. Šlo se příjemně až do okamžiku, kde jsem se propadl 25cm do vody. Prostě jsme šli po sněhu, všude bílo a najednou bum. Kdyby to byla jen voda, tak to jde, ale dostalo se mi do bot spousta bahna a malých kamínků. Na druhou stranu naštěstí nemrzlo, ale i tak ty 3h s mokrejma botama nebyly úplně nejpříjemnější.

 

Nemůžu si pomoc, opakuju to poněkolikátý, ale příroda se mi zde opravdu moc líbí.

 

Již 2. vrchol dobyt. Zbývá 7.

Sešli jsme do města a já šel do servisu. Moc jsem nečekal, že by tam byl a říkal jsem si, že jsem asi místo Monday slyšel Sunday. Ono v Norsku v neděli skoro nic nefunguje. Všechny obchody jsou zavřený a je poměrně klid. K mému překvapení tam byl. Ještě víc mě překvapilo, když mi několik dní předem řekl den a hodinu, kdy mám přijít a skutečně to platilo. Na některé věci, jako např. že auta na oranžovou brzdí, zastavujou před přechodem nebo že každý nor umí anglicky apod. jsem si zvykl, ale toto bylo i tak překvapení. Byli jsme domluvení, že bude chtít za kolo 5-6 set NOKů. Tak jsem počítal, že 6set. Přijdu tam a říká, že 7set. Tak jsem mu řekl, jak jsme se domluvili, on že tam cosi ještě dělal navíc, tak jsem navrhnul 650 a domluvili jsme se. Vyjel jsem a byl jsem naprosto šťastnej, protože trávit každý den 2 hodiny cestou do školy a ze školy je náročný. Dojel jsem děcka a jel jsem vedle chodníku po silnici – v protisměru. Jelu proti mně auto, tak jsem potřeboval najet na chdoník. Byl tam rozdíl cca 15 čísel, tak jsem chtěl kolo postavit na zadní a najet na chodník. Jneže jak jsem zabral do pedálů, rána jak z děla a prdnul řetěz...Naštěstí to bylo do servisu z kopce. Odrážel jsem se a dojel jsem. Řetěz mi během pár minut spravil a zase jsem jel.

 

Je sice dámský, růžový a menší, než bych potřeboval, ale přibližuje a bylo levný:-)

Ve výtahu jsem potkal své nové sousedy ze Španělska. Seznámili jsme se a za chvíli jsme společně obědvali. Shodou okolností měli, stejně jako já, domácí jídlo, tak jsme udělali drobnou výměnu. Mj. jsou oba IT, což se mi při absenci Vojty, Václava (kterému přeji Vše Dobré k jeho dnešním narozeninám), Malináče a Oty bude hodit:-) Taky jsem zjistil, že si na pokoji vyrábí pivo a víno. To je tady docela rozšířená věc. Seženete si 25l nádobu, nasype se do ní nějaký prášek, 2 týdny se do toho postupně přidává voda a pak se to dá pít. Není to kdovíjaká kvalita, ale lepší než nic a je to za přijatelnou cenu. Tak teď řeším, jak to vymyslet. Buď se spolčím s nima nebo seženu další lidi, se kterými bych to vyráběl.

 

V neděli večer jsem byl opět na anglické mši. Už jsem si vzal texty modliteb a písní, tak jsem více rozuměl a mohl se zapojit. Jen jsem nepochopil, co znamená facebook of Samuel. Až po chvíli jsem pochopil, že to bylo first book of Samuel (první kniha Samuelova). Po mši svaté následovalo společenství Fidés. Většina členů byli zahraniční studenti, především z Evropy, ale i z Kolumbie, Ugandy či Filipín, Norů byla menšina. Bylo to příjemné setkání a rád jsem poznal nové lidi. Schází se každou neděli večer a během roku organizují množství akcí, tak se těším.

 

Když jsem procházel po chodbě do pokoje, tak zrovna v kuchyni večeřeli, tak jsem se přidal. Byl tam i týpek ze Seattle. Dal mi tip na sportovní organizaci BSI Bergen, která organizuje více než 20 druhů sportů. Tak jsem se přidal do skupiny plachtění a budu brázdit fjordy na plachetnici. Taky se asi přidám do outdorové skupiny, která dělá různé výlety, treky, lezení, běžkování apod.

 

V pondělí jsem jel vítězoslavně do školy. Ne hodinu předem, jako dřív, ale 25 minut. Jedu, jedu a koukám, že je nějaký problém. Zastavím a mám prázdný kolo. Naštěstí je servis mezi Fantoftem a školou, tak jsem se stavil v servisu a týpek mi vyměnil duši:-) Přijel jsem ke škole pár minut později. Každou přednášku máme v jiné budově. Budovu jsem sice našel, ale bylo zamčeno. Tak jsem hledal jiný vchod a vlezl jsem tam jakýmsi bočním vchodem. Byl to velkej, moderní komplex, ale nikde nikdo a skoro nikam jsem se nemohl dostat. Potkal jsem uklízečku a ta mi poradila. Bohužel úplně špatně. Tak jsem šel znova ke vchodu a zjistil jsem, že bez karty, kterou ještě nemám, se tam nedostanu. Tak jsem čekal, až někdo půjde a s půlhodinovým zpožděním jsem se konečně na tu přednášku dostal:-) Po přednášce jsem se šel podívat na mezinárodní týden, kde byly přednášky o Rusku, Indii a Číně. Pak následoval raut s pochoutkami z různých světových zemí a tam jsem se potkal se širokou českou komunitou, která měla u rautu významné procentuální zastoupení.

 

Příjemný raut s mezinárodními specialitami.

Nabídl jsem se, že připravím pondělní večeři. Měl jsem připravené roštěnky, uvařil jsem k nim rýži a usmažil cibuli. Naštěstí se to povedlo, chutnalo jim, nicméně se mě pořád ptají, kdy zase budu vařit a co budu vařit:-)

 

Smažím cibuli, jen té rýže bylo o něco více, než bylo potřeba:-)

V úterý jsme měli přednášku ráno. Zase jsme pobíhali, hledali a až po asi 10 minutách jsem našli přednáškovou místnost. Naštěstí s námi byl kolega z Asie, který měl kartu...sedl jsem si, snad poprvý v akademickým životě do první lavice, abych slyšel a nutilo mě to poslouchat. A snad jsem dobře udělal, protože kurz Scandinavian Politics and Government je zajímavý a taky jsem docela rozuměl.

 

Dneska od rána pršelo jako z konve. Tak jsem si říkal, že se to vyprší a až pojedu před druhou hodinou do školy, už to bude v pořádku. Nebylo. Ale aspoň jsem pochopil význam bergenského přísloví: ''Neexistuje špatný počasí, ale jenom špatný oblečení''. A je to pravda. Protože i když lilo jak z konve, tak v dobrým oblečení nebyl problém. Horší to bylo ve škole. Auditorium bylo prázdný. Potkal jsem spolužáka, jak v klidu obědvá a říkal, že se přednáška posunula na zítřek. Super...Když jsem odcházel ze školy, tak jsem potkal sousedku, Martinu, a ta mi ukazovala nějaký stánek a že tam dostala pěknou tašku a posílala mě tam taky. Tak jsem přiel ke stánku s jediným cílem. Musel jsem ale dělat, jak mě to zajmá, vyptával jsem se apod. Zjistil jsem, že je to nějaká studentská organizace, která má ráda hudbu, pořádá nějaký koncerty apod. To mě ale zas až tak nezajímalo:-) Nakonec jsem se zapsal na email list, ale tašku jsem nenafasoval...Doufám, že lépe dopadne další akce, do které mě Martina uvrtala a sice pondělní setkání zástupců kuchyněk. Má tam sice být pizza a další občerstvení, ale kdoví, co se z toho nakonec vyvrbí.

 

Momentka z cesty do školy.

Jak jsem psal minule o té vlajce z Remy 1000, tak jsem plánoval napsat email. Jenže email nemají na webu, tak asi budu muset napsat dopis. Jako bylo by ještě jedno jiný řešení, prakticky realizovatelný, ale to už je za hranou.

 

Jinak si žiju spokojeně, což se projevuje mj. na vzrůstajícím obvodu (nyní ne-)pivního svalu. Užívám si intelektuálního komfortu, kdy mám čas na studium Bible, angličtiny nebo sociálních encyklik, googlím články o vaření nebo sleduju co se děje v ČR a mám radost, že nám rostou preference, 2 granty, na kterých jsem se podílel, tak mají dobře nakročeno ke schválení, že chystáte plesy (i když vždycky musím zamáčknout slzu:-), že se pohly věci kolem tábora a další věci, ze kterých mám radost.

Zobrazeno 3219×

Komentáře

Laděnka

tak nevím.. vždycky se těším, až si to přečtu a nakonec pro samé odkládání nejlepšího na konec k tomu dojde vždycky kolem třetí hodiny raní :) Ale ráda ponocuju tímhle způsobem :)

Zobrazit 9 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio