o všem možným

Získaný kontakt

30. 1. 2012 22:15
Rubrika: Nezařazené

V minulém příspěvku jsem psal o tom, jak jsem polární záři neviděl. V diskuzi pod článkem jsem vyjádřil mírný optimismus, který nebyl úplně naplněn. Jinak to byl víceméně vydařený týden, snad mohu říci velmi vydařený, ale o tom už více následující řádky.

 

V pondělí byla zvýšená sluneční aktivita, tak jsme opět v naději čekali...Ale na pondělní večer budu dobře vzpomínat. Jako na den, kdy jsem poprvé uvařil rýži, která nebyla v sáčku:-) A bylo z ní dobrý rizoto z klobáskou...

 

Hmmm, bylo dobrý:-)

V úterý jsem jak blbec vstával v 7h, abych stihl přednášku v 8:15. Vstal jsem, nasnídal jsem se a raději ještě před odjezdem zkontroloval internet. Bylo tam 10:15...tak jsem se aspoň vyspal o 2 hodiny dýl, což se opravdu hodilo, ale přeci jenom když už člověk po pár hodinách spánku vstane s vědomím, že jde na nepovinnou přednášku, nasnídá se a je připraven, tak to úplně nepotěší. Navíc ani nepotěšila přednáška. Měli jsme jinýho přednášejícího a nelze říci lepšího...

 

Po přednášce jsem šel do Centre for Informationand Student Services, abych získal Semester Card, která za normálních okolností skoro všem přišla v prvním týdnu po příjezdu poštou. Semester Card je takovej zelenej (bezvýznamnej) A4 papír, kterej je s sebou nutný nosit, když jedete MHD ke kartě, bo jinak to je, jak kdybyste neměli kartu a platíte pokutu. No, su rád, že takový problémy nemusím řešit. A ještě má jeden význam a sice s ní můžete získat ID kartu (díky ní se dostanete do univerzitních budov, na záchody – je to trochu jak v sc-fi filmech a mnoho dvěří je zamčených a dá se tam dostat jen s kartou, před učebnou s ní nečekáte (např. kamarádka v úterý 10min, ale horší je to se záchodem), můžete tisknout, prokazujete se tím na různých akcích, při vstupech do muzeí apod.). SC mi nepřišla poštou a v CfIaSS jsem zjistil důvod: jelikož jsem napsal do adresy číslo pokoje a ne číslo schránky (na svoji obhajobu dodám, že jsem v době registrace na univerzitní web měl pouze adresu pokoje). Takže jsem v CfIaSS obdržel SC a posléze v Student Centrum ID Card.

 

Student Card a v rožku ID Card.

Šel jsem do městské knihovny a úspěšně jsem se zaregistroval. Byl to trochu boj, hlavně naučit se v norštině ovládat samoboslužný přístroj na vypůjčování knih, ale budiž. Je to vůbec zajímavé, že knihovna funguje samoobsluhou. Vezmete si knihy, v mém případě DVD o Norsku, jdete k té potvoře, chvíli s tím bojujete (popř. si zavoláte nějakého zaměstnance, aby Vám pomohl:-) a jdete dom. Nevím, jak funguje vracení, ale dost možná opět automatem. Prý tam jsou i český knížky, ale mě nejvíce zajímají DVD, především dokumenty, Norsko a cestování.

 

Městská knihovna pod (tehdy ještě nedobytým) Ulrikenem.

Koupil jsem si i SIMkartu od společnosti Chess. Stála 99NOKů a byl na ní kredit 50NOKů. Nicméně nejdůležitější věcí je, že v rámci síte je volání zdarma. Vzhledem k tomu, že všecí Erasmáci mají tuto společnost, je to docela výhodný. Ale i jiný ceny jsou v porovnání s našimi výrazně levnější.

 

Následující přednášku v kurzu Political Economy jsem se musel vážně zamýšlet nad tím, co dělám na Erasmu:-) Moc jsem si to nedával a vůbec jsem nepochopil, o čem ta přednáška byla. Bylo to složitý politicko ekonomický téma a bylo to náročný i pro dobrý angličtináře, ale já jsem netušil. Mrzí mě to o to více, že učitel (z USA, mluví tedy rychle a americkou angličtinou) má zajímavé přednášky, spolužáci si to pochvalou, ale ti, co neumí tolik anglicky moc nerozumí. Hodně lidí si preventivně tento kurs zrušilo.

 

Večer opět přišlo hlášení, že by měla být vidět polární záře. Děcka se pro mě stavily, jenže jsme měli mít v naší interní skupince společnou konzumaci ananasu a dalších dobrot spojených s krátkou válečnou poradou. Váhal jsem, jak to provést, ale nakonec jsem jim dal své nové číslo a šel na ananas a později jsem se k nim připojil. Už jim byla zima, tak jsme vyměnili hlídky a pokecal jsem s týpkem z Chile, kterýho jsem znal už od vidění, bo tam každém den stepoval se stativem a čekal a čekal, ale zrovna v neděli někam odjel...Polární záře byla silná, ale bylo cloudy (zataženo – další slovíčko, který už těžko zapomenu:-), takže zase nic.

 

Večer byla nějaká psychologická párty v centru. Popravdě se mě tam nějak nechtělo, holky z patra tam chtěly jít, bo Martina studuje psychologii a tak jsem se hecli z Eduardem z Ria, že půjdeme s nima. Nejvtipnější na celým večeru byla cesta, kdy jsem jel na kole a potkal týpka, co za sebou táhl přívěs pro děcka a rozpojil se mu. Tak jsem mu chtěl pomoc, ale bylo mi divný, že někdy po desáté večerní vozí dítě a vypadal tak všelijak zvláštně...tak jsem nakoukl po zapojení do vozíku a uviděl jsem hifi věž:-) Party byla v takovým malým klubu, kde bylo minimum míst na sezení, tak jsem šli sednout na zahrádku s výhledem na přístav a nasvícený Bryggen. Asi po hodině jsme to zabalili. Nicméně to nebyl úplně ztracený čas. V hlavě mi začal zrát jeden plán, který o 2 dny později začal nabírat realistické rysy.

 

Claudie, Eduardo, Martina a Ornella na psychologické pařbě.

Luxusní výhled na Bryggen.

Na středu na 8:00 jsme si domluvili ranní mši svatou s následnou snídaní. Bylo to krutý vstávání...ale jinak to bylo dobrý. Nebylo to sice jako ranní roráty v Brně, kde si člověk stěží našel místo, ale bylo nás 9 v malé kapli. No není to tady, že ''každej zná každýho'', ale každej zná každýho.

 

Po mši jsem šel na studentský centrum. A tuto návštěvu jsem dlouho odkládal...Před více než dvěma týdny mi přišel email, že nemám cosi podepsaný a to týdne to mám podepsat. Moc jsem tomu emailu nerozuměl, ptal jsem se dalších a věsměs se shodli. Nějak se mi to nezdálo, tak jsem se ptal a problém byl ten, že nemám zaplacený deposit. Tak jsem slíbil, že to co nejrychleji zaplatím a šel jsem do města s tím, že se podívám po nějakém kabátu.

 

No, nakupování je epizoda sama pro sebe. V jednom shopu se mi líbil 1 kabát. Hodně se mi líbil, ale byl bez cenovky. Tak jsem na něj kašlal. Sjel po schodech dolů. Ale rozmyslel jsem si to vrátil jsem se a zjistil jsem, že stojí místo 1000NOKů jen 200NOKů. Šel jsem ho vyzkoušet, jenže byl bohužel malý. V dalším obchodě jsem uhýbal a praštil se do hlavy. V dalším obchodě polepeným nápisy: SALG jsem našel opravdu dobré slevy, ze 6ti tisíc na 3tisíce. Uznávám, dobrá sleva, nicméně...ale aspoň měl obchod pěkný název HansH. A před obchodem jsem viděl dodávku s nápisem Hansa (místní pivo) a z ní vedla hadice do sklepa, tak nevím jestli přetáčeli pivo hadicí? Myslím si to, ale nevím. Měl jsem zprávy, že v HM jsou dobrý ceny, tak jsem do jednoho vlezl, ale byly tam jen nějaký parfémy, korálky, no něco jako ženská drogérie. Tak jsem rychle vycouval a chtěl jsem se ujistit, jestli je to fakt HM. Bylo, tak jsem tam šel ještě jednou, ale žádnej kabát jsem tam nenašel. No abych to zhrnul, tak mám koupený něco mezi bundou a sekem, nějaký sporotvní trička (což mě přivedlo k vypozorování, že prázdná místa ve skříni po čistých tričkách nedoplňuju vypráním špinavých, ale nákupem nových – tak snad nemám nějakou skrytou pračkofóbii:-) a další sportovní věci, ale hlavně mám na dlouho klid od nákupů oblečení.

 

Tak nevím jestli to pivo fakt doplňovali hadicí nebo ne. Třeba se to podaří ověřit.

Ve čtvrtek jsem měl svůj první seminář a sice z kursu Scandinavian politics and government. Měl jsem docela obavy. Na přednášce po vás nikdo nic nechce, ale seminář je horší. Navíc jsem se předtím ještě zdržel vyřizováním depozitu a došli jsme k závěru, že přes ubytovací stránky to nepůjde, tak musím s hotovostí do banky. Přišel jsem do místnosti a byla nás tam jen 7! No, to dávalo hodně času, ve kterým každej bude muset mluvit. Navíc cvičící, studentka magisterského studia, vypadá trošku punkově: Glády, černé oblečení, uši jako odkladiště železa (nejen piercing, ale i sichrchajska), vlasy po bočních třetinách hlavy vyholený a měla vlasy pouze nad střední třetinou hlavy a ještě všelijak provázaný a měla v nich taky různý věci. A když se nám přišla představit do první přednášky, tak napsala na tabuli svůj email začínající EMO (1. křestní písmenko E a 1. 2 písmenka z příjmení MO). Pak jsem to pochopil, ale byl to pro nás šok. Nicméně na semináři, který je nepovinný a je to jen diskuze a ona slouží k nějakému moderování diskuze, se ukázala v lepším světla a ze semináře jsem odcházel s pocitem: jo, tak tohle mě fakt bavilo. Nejdřív jsem se seznamovali a pak jsem se bavili o školních systémech našich zemich, o našich politických systémech, jak to u nás funguje a nefunguje, bavili jsme se o Skandinávii. Jo, bylo to fakt dobrý.

 

V naší seminární skupině byla i jedna norka. Měla stejnou cestu jako já ke kolu, tak jsme se bavili a když viděla kolo, tak mě chválila, jak je to dobrý, jak dělám dobře pro svoje zdraví a pro přírodu. Zdraví, pokud zrovna nejsu po nehodě, tak beru. Ale příroda? Neprospělo by ji více, kdybych jezdil MHD a ušetřila se energie za výrobu kola, opravy atd. Vím, že je to zanedbatelný, ale asi mám trochu problém to pochopit, stejně jako další zelený vynálezy o tom, jak jádro škodí životnímu prostředí, jak sluneční a větrná energie živ. prostředí zlepšuje apod.

 

Večer bylo setkáni organizované skupinou BuddyBergen. Což jsou dobrovolníci, kteří chtějí pomoc zahraničním studentům a připravují pro nás 6ti týdenní program, ve kterém se nám snaží představit Norsko, jeho kulturu, seznámit nás s dalšími lidmi, pomoci nám vyřešit naše praktické problémy a zkrátka být zde pro nás. Přihlásil jsem se do toho programu a ve čtvrtek jsem se měl setkat se svým Buddy na akci s názvem: Quiz at Scotsman. Do přihlášky jsem psal, jak mám rád sport, outdorový aktivity, cestování apod. tak jsem dostal podobnýho blázna a setkali jsme se v baru.

Terka (v růžovým) zrovna měla narozeniny.

Na popis večera si vypůjčím příspěvek slovenského kamaráda Ivana: ''Obrázok z nórskeho baru: Takmer celý natrieskaný, ale barmanka sa celý večer nudí, pretože si k nej prídu niečo kúpiť asi dvaja ľudia (toľko som videl). Väčšina ľudí si dáva len obyčajnú vodu zdarma, ktorú si v baroch pýtajú aj Nóri. Mimochodom, mali študentskú akciu (to nie je irónia) na malé pivo 45 NOK (5,80 €)'' Probíhalo to tak, že tam bylo cca 100 studentů. Ti šťastní, co dostali své Buddy se s nimi našli a seznámili a poté jsme udělali skupinky po šesti a hráli kvíz na otázky ze sportu, umění, biologie...Kvíz je oblíbená zábava Norů, kteří jej hrají rádi a často a v mnoha bergenských podnicích se dá narazit na anglické kvízy. Jinak norská ''hospoda'' je trochu odlišná od naší. Předně se nikde nekouří. Skoro nikdo nepije a když, tak málo a pomalu. Všechno je čisté. Krásný nábytek, krásná výzdoba. Po této akci, která končila v cca 23 jsme se vydali s pár lidmi na Australský večer, kde právě vyhodnocovali kvíz:-) a poté do jinýho baru (kde jsem byl před dvěma dny:-) Btw. Jsme museli při vstupu ukazovat občanku a ID kartu. Už jsem byl unavenej a jen tam tak stál a přemýšlel. Kamarádi si mysleli, že se nudím a ptali se mě. Jenže já jim řekl, že ne, že jen pozoruju...no, to se dozvíte příště.

 

P.S.: Mám kontakt:-)

 

Zobrazeno 1592×

Komentáře

Ričík

Díky za další příspěvek z dalekého severu :-)

hjumanik

Super čtení! Jinak pivo se někdy přenáší hadicí. Takové pivo je pak asi nejkvalitnější (udržuje se při správné teplotě ve vhodné atmosféře).

hans

Martine, díky za doplnění informací!

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio