o všem možným

Měsíc v Bergenu

4. 2. 2012 16:52
Rubrika: Nezařazené

Ano, je to už měsíc, co jsem v Bergenu. Docela drsný.

 

Nový pohled na Ulriken a Floyen.

Zúčastnil jsem se velmi inspirativní výroční schůze Seiling club (plachetnicového klubu? - nevím, jak líp přeložit). Chtěl bych se stát členem a objevovat zálivy na jachtě. Překvapila mě úroveň a kvalita diskuze. Bylo to velmi rychlé a efektivní. Konkrétní a detailní informace byly popsány v připravených materiálech. Prezidentent to rychle zhrnul a pak se řešilo, jestli nechat stávající počet plachetnic nebo jednu prodat (a to se nejdná o deset tisíc korun...). Když se hlasovalo, tak jsem se zdržel a ač tam bylo 20 lidí, tak se obtěžovali, aby se mě zeptali, jaký je můj názor a proč nehlasuji. Tak jsem odpověděl, že jsem novej, že ještě nejsu člen. A oni, že to vůbec nevadí, ať řeknu, co si myslím. Vzhledem k tomu, že tomu nerozumím, tak jsem radši vzdal hlasování. Ještě se stihlo navolit asi 10 lidí do orgánů (nikdo nechtěl být prezident a pokladník, tak jsem si říkal, že bych mohl získávat intenzivní zahr. zkušenosti, pak ale zvítězil rozum:-) Celkem to zabralo asi 1h 20min a když jsem řešil s prezidentem bližší info k začátečnickýmu kurzu, tak se omlouval, jak to bylo dlouhý. Mě to naopak přišlo hafo krátký, věcný, konstruktivní a to an inemluvím o tom, že ač to je norská org., většina tam mluví norsky, tak to přesto bylo vše v angličtině. Zhruba za 2 týdny začíná začátečnický kurz, tak se moc těším!

 

Cestou zpět mě pobavil rybář, kterej si vesele rybařil na mostě, kousek od centra, pohoda.

 

V úterý dopoledne jsme šli s Klárou vytisknout naše změny Learning agreementu. Potřebovali jsme podpisy oborovýho koordinátora a Erasmus koordinátora. Přišli jsme do naší fakulty a ptali jsme se na vrátnici, na informacích, no na něčem takovým. Prostě první lidi, když vejdete do budovy. Řekli nám, ať chvílu počkáme. Paní odešla a po pár minutách se vrátila. Hodila nám tam podpis a štempl. Pak to dala sousedce, aby dala další podpis a štempl:-) Opravdu si nemyslím, že by byly koordinátorky, ale máme nějaký podpisy a hlavně razítka. Nešlo nám to oskenovat, tak jsem navrhoval, že se jich půjdeme zeptat, kde jsou ve škole scanery a ony, že jsou hodný, tak než by nám to vysvětlily, tak to radši oskenujou. Byla to realistická úvaha:-)

 

Ještě jsme se skočili podívat do školního knihkupectví. Mámě mít celkem dost knížek a po tom, co mě byl schválen grant na jejich nákup, tak to začínám řešit. Je to nádherný obchod, plno pěkných knížek, ale bohužel mě peníze nebudou stačit ani na všechny povinné. Takže teď to různě kombinuju a přemýšlím, který vzít a který oželet.

 

Uplynulý týden bylo nezvykle krásné počasí. Když jsem jel v úterý ze školy, tak jsem nespěchal a rozhodl jsem si udělat okružní jízdu. Poznal jsem nový místa, což bylo fajn. Ne tolik příjemné byylo, když jsem byl cca 60m od svýho bydliště a byl tam plot a pod ní mez. Hledal jsem nějakou cestu, ale žádnou jsem neviděl. Tak jsem to složitě objížděl až jsem narazil na takovou ledovější cestu. Fakt to klouzalo, ale být 100m od baráku a najet další kilimetr na objíždění se mě nechtělo.

 

Přemýšlel jsem, co si uvařit na oběd. Napadly mě karbanátky. Chyběly mi vajíčka, tak jsem ještě skočil do obchodu. Když jsem viděl ty ceny, tak jsem myslel, že se vyvrátím. Krabička hroznů, který jsme našli tolik, že jsem plánoval dělat burčák, tak stojí v přepočtu přes stovku (500g). Teď ty různý dorty, polotovary, ovoce...no, drsný. Karbanátky se povedly, jen jsem neodhadnul množství. Ale aspoň jsem měl i na další den. Nicméně jsem jich fakt měl hodně a neměl jsem zrovna hlad. Ani vpodvečer. Měli jsme domluvenou pizzu u Jakuba. Tak jsem si kousek dal. Když jsem se vracel, tak u nás v kuchyni Erik připravoval norské jídlo. Maso (vepřo-hovězí mix, takové šišky) s brambory a hrachem. Pozdravil jsem děcka a už jsem tam musel zůstat. Bylo to výborný, ale hlad jsem ten večer opravdu neměl.

 

Nemožné se stává realitou. Nikdy předtím jsem nutušil, kolik receptů internet ukrývá:-)

Ve čtvrtek jsem měl jít na svoji první přednášku o EU. Byla v 8. No, nezvládl jsem to:-) Po poledni jsem se měl setkat s lídrem KrFU (něco jako MKD) pro Hordaland. Přišel jsem na chodbu a tam prosklená kancelář. Borec za sklem měl střednědlouhej telefonát, ale ukázal mě, abych šel do kanclu a posadil se. Nakonec jsem zjistil, že to sice je lídr KrFU, ale s předponou ex. Ten, se kterým jsem byl domluvenej, tak se někde zdržel, ale nakonec přišel. Bavili jsme se o jejich aktivitách a říkal, že jsou nadšeni, že jsem se jim ozval a že jsem první cizinec (jedná se o org. s počtem kolem 2000tis. členů). Můžu se účastnit veškerých jejich aktivit a mají jich hodně, mj. příští týden zahajují diskuze o zahraničních vztazích. Tak trochu jsem si říkal, že to budou nějaký chytrácký scholastický diskuze, ale docela mi vytřel zrak, když mi říkal, jak byl před pár týdnama ilegálně v Bělorusku podpořit opozici...to mě příjemně překvapilo. Taky mi nabídl, že můžu jet za 3 týdny na celonorské setkání. Hodně se na ejich aktivity těším. Jednak se dostávám do kontaktu s čistě norskou skupinou, což je pro mě vzácnost. Ale taky můžu nabrat spoustu zajímavých zkušeností, poznatků a kontaktů.

 

Na semináři z Political Economy and Welfare State jsem zjistil, že jsme měli něco číst. Nebyl jsem samozřejmě jedinej, ale po této a dalších zkušenostech začínám měnit názory. Kurzy jsou tady hodnocený většinou 15ti kreditama. Přednášky a cca 5 seminářů za semestr jsou nepovinné. Takže nic nemusíte dělat, nikam chodit, napsat závěrečnou zkoušku či odevzdat esej a máte vyhráno. Tak jsem si myslel, jak nic nebudu dělat. Nicméně když se omylem vyskytnu v knihovně, tak je tam plno a ticho a všecí šrotí, už v prvních týdnech semestru. Na semináře děcka chodí připravený, včas a s knížkama. Takže zase tak easy to asi taky nebude, ale nějak se to (snad) zvládne. Ještě jsou tady kurzy za míň kreditů a ty jsou třeba intenzivní (já mám např. jeden dvoutýdenní v dubnu, každý den odpoledne i dopoledne a je za 5 kr.) nebo probíhají 2 měsíce a tak. Časy přednášek se občas mění a proto člověk musí pravidelně kontrolovat denní rozvrh (nemáme semestrální pevný rozvrh, ale kalendář a v něm máme termíny přednášek a seminářů). Hodněkrát jsem přišel ve špatný den, pozdě či jsem zjistil, že už nikam nemusím chodit:-) Přednášky mají 1h45min a mají 15ti minutovou přestávku. Prezentace si popravdě moc nedávají. Powerpoint neznají a obvykle mají několik (v lepším případě) word souborů či pdf a v nich zmateně listují, proklikávají a upřímně si to moc nedávají. V horších případech promítají ručně psaný poznámky, na mapách je místo pobaltských zemí USSR či nefungují odkazy na web.

 

Ve čtvrtek byla v kostele adorace, tak jsem jí navštívil a po ní jsem se vydal na fakultní setkání nových zahraničních studentů organizované International Committee Faculty of Social Science. Když jsem přišel před Akademische Kvartet (multifunkční dům s mnoha sály, bary, kavárnami) tak před vchodem byl dav lidí, hlídali tam bezpečáci se sluchátkama v uších...tak jsem si říkal, že ''free pizza'' asi hodně táhne. Ve vchodu některé lidi šacovali, prohlíželi baťohy, tekutiny se zabavovaly...trochu jsem to nepobíral, ale aspoň jsem si říkal, že jsme v bezpečí. Až pak jsem zjistil, že všecí lidi jdou do nějakýho sálu, kde bylo vstupný, ale naše setkání bylo jinde. Ze začátku tam bylo 15, 20 studentů. Dostali jsme základní informaci, který pro mě, po měsíci pobytu, nebyly většinou zcela zásadní Ale některé se hodí. Když se blížíl čas vydávání pizzy, tak se počet lidí zvětšoval. Nakonec tam mohlo být 40 studentů (většina francouszky mluvících a často to nebyli noví studenti, ani z naší fakulty:-). Nicméně pizzy bylo opravdu hodně přes hodinu jsme to do sebe soukali a i když jsme se snažili, tak přesto zbylo.

 

Toto je jen část. Když pizza došla, tak přinesli další. Ono je to nutný, aby na tu akci někdo přišel. Nicméně na rozdíl od Česka, kde by ybla jedna pizza a milion lidí, tak tady bylo pizzy opravdu dost a lidí spíš poskrovnu.

Po 11p.m. jsme se vydali na noční ''nákup''. Hodně sněžilo, tak jsme nemohli jet moc rychle (ani tak jsme se nevyvarovali intenzivního poznávání komunikací či jednoho plotu:-) Nicméně to byla příjemná projížďka s dobrým výsledkem.

 

 Soutěžní foto.

SOUTĚŽ o norskou čokoládu: norská cenová hladina je opravdu vysoká. Připravil jsem pro Vás tipovací soutěž. Kdo uhodne, kolik stojí jeden uzený losos na fotce (hmotnost: 1,021kg, 1NOK = cca 3,4Kč), resp. kdo bude mít nejbližší tip (piště do komentářů) do doby, než vyjde další příspěvek (cca středa), tak obdrží jednu dobrou norskou čokoládu. Soutěžě se mohou účastnit i rodinní příslušníci:-) A chtěl bych Vás poprosit, abyste nepoužívali internet apod. ale aby to byla skutečně tipovací soutěž.

 

V pátek ráno jsem se probral půl hodiny před seminářem. Nebyl jsem ani na jedné přednášce, nemám knížky, nic jsem nečetl...tak jsem 5 minut váhal, ale pak jsem vyskočil a jel směr škola. Bylo jaksi hodně sněhu, tak to moc nešlo a dojel jsem se zpožděním, naštěstí. Když jsem přišel o 8min pozděj, tak vedoucí semináře dokončoval nepříjemný proslovak těm, co nemjí knížky a nečetli seminární přípravu. Byl jsem toho sice ušetřen, ale chtěl jsem utéct. Nakonec to nebylo tak špatný jak úvod.

 

Možná by i naši silničáři mohli nakoupit tyto vozítka.

V pátek večer jsme měli příjemný pizza evening. Asi 16 lidí. No, enbylo to málo, ale byl to příjemný večer. Po půlnoci jsme se sešli podívat do klubu. Je opravdu zajímavý, že klub v 00:10 a v 00:20 je naprosto odlišný. Někdy po půlnoci je taková hranice, kdy se poloprázdnýho klubu stává zaplněnej. Během 10ti minut se to tam prostě nahrne. DJ byl lepší než co jsem zatím potkal, nicméně lepší neznamená dobrý a tak jsme šli hrát kulečník. Ještě následovala oblíbená afterparty a někdo vymyslel, někdy před čtvrtou ranní, že se můžeme jít dívat na nějaký film. Bylo nás 8, takže i když byl v angličtině, moc toho slyšet nebylo a portugalský titulky mě taky nestačily k úplnýmu pochopení děje. V kombinaci s únavou a 40cm místa jsem je hodně rychle opustil. Což nebyl úplně marnej nápad.

 

 

Pořád taky potkávám nový lidi. Když je to někdo s kým jsem se bavil, tak OK, ale když to je seznamování kamarádů kamarádů spolužáků, tak se v tom už úplně ztrácím. Na jména jsem registroval, ale zdravím jiný lidi, ''známý'' nezdravím.

 

Taky jsem se stihl přihlásit do Žďáru na srpnový setkání. Jestli to vyjde, tak bude ve stavbařích. Tak doufám, že se ve Žďáru potkáme. (A nezapomeňte se brzo přihlásit!)

 

Přeji Vám, abyste zvládali ty šílený mrazy, abyste si v JmK užili jarní prázdniny a ti, co finušují, tak aby se vám povedly zkoušky, hlavně Vám, medici!

Zobrazeno 3047×

Komentáře

hjumanik

Tipuju 200 Kč.

hans

Děkuju za zapojení do soutěže. Vyhodnocení najdete v příspěvku ''Norské dveře, práškové nápoje a KrFU''.

Zobrazit 17 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio