Trondheim a Lillehammer - Výlet za severní polární kruh VI.

Ráno se probouzím a všude bílo. Zvláště nepříjemné to je na malém parkovišti, které je pod snihem. Včera bylo čisté a doufal jsem, že na něm rychle najdu stop, který mě posune na jih. Moc aut nejezdí, tak ho začíná čistit. Auta zde jezdí kolem 100km/h, tak potřebují vidět, že zde můžou zastavit. Dlouhé čekání je nepříjemné a navíc umocněné faktem, že hodně aut je narvaných jedoucích na dovolenou. A taková zajímavost: téměř polovina aut má vozík a na něm sněžný skútr.

33. stop, 121min, 140km, Drageid – Mo i Rana

Nejdéle očekávaný, ale také možná nejlepší stop. Zastavuje mi BMW X5. Šofér je dobrej borec a docela si rozumíme. Říká, že má rád stopaře, že se moc rád baví o cestování s jinejma lidma, ale že manželka stopaře nemá ráda. Proto když jede sám, tak je rád, že může svézt stopaře. Také se mi dostává zážitku, o kterém jsem vždycky snil, že mi řidič zastaví a koupí mi nějaké občerstvení. Vždycky se mi tyto histroky líbily. A jsem moc rád, když zastavujeme na benzince a kupuje mi čaj a bagetu. Po chvíli překračujeme polární kruh a blížíme se do Mo i Rana. Celou cestu jsme prohovořili o Česku (plánuje přijet na dovolenou), o Norsku, o mé škole, jeho práci a cesta moc příjemně utekla. Také mi moc pomohl, když mě zavezl až na konec Mo i Rana, k autobusové zastávce. Vyměňujeme si vizitky a každý pokračuje svým směrem.

Překročení severního polárního kruhu (ze severu na jih, úterý 3.4.2012, 11:47, -14°C)

Na konci Mo i Rana mám dobré místo. Je to ještě v obci, takže auta jedou pomalu, je tam místo na zastavení a su dobře vidět. Proto když mi po chvíli zastavuje Audi a zjišťuju, že pojede jen 1km, tak s díky odmítám. Mám před sebou zhruba 1200, tak potřebuju najít spíš delší stop a ne riskovat ztrátu dobrýho místa.

34. stop, 36min, 24km, Mo i Rana – odbočka na Rv808 (Hemnesberget)

Týpek má rád rybaření, tak se bavíme o rybách, ukazuje mi po cestě místa, který jsou dobrý k rybaření a po chvíli se loučíme.

35. stop, 42min, 13km, odbočka na Rv808 (Hemnesberget) – Korgen

Opět je zasněžený místo na zastavení, odbočka na vedlejší silnici. Tak to v mezičase udusávám. Po nadprůměrné době mi zastavuje borec s větším autem, který mě podprůměrně přibližuje. Zastavuje mi na krásném místě před Korgenem, na kterém by mi mohl zastavit i kamion.

36. stop, 24min, 440km, Korgen - Trondheim

Velmi důležitý stop. Řidič koupil mikrobus v Bodø a vezl ho do Stavangeru. Prvně jsem se bál, jestli jsem nestopl normální placený bus, ale anštěstí ne:-) Šofér říkal, že pojede tak 3 – 4 hodiny, pak musí mít pauzu. I to by mi moc pomohlo. Jenže volal se šéfem a ten mu řekl, že musí jet. Šofér byl utahanej, přetahoval dobu řízení, hnal co to šlo, červenej v tváři, kouřil, pil kafé, bral léky a nakonec mě v úterý ještě stihl dovézt do Trondheimu a pokračoval dál...Trochu jsem uvažoval nad tím, že bych vzdal Trondheim a pokračoval s ním a tím pádem byl ve středu doma a stihl předodjezdovou párty mých portugalských přátel, ale odolal jsem pokušení a zvolil jsem Trondheim.

Noční Trondheim, před Nidarosdomen.

Ve 21:20 jsem se vyskytl na benzince u Trondheimu. Nevím, čím to bylo. Normálně s orientcí nemám problém. Ale v Trondheimu jsem byl pořád jaksi dezorientovanej. Vyrazil jsem směr noční centrum. Cestou jsem si vyhlídl místo v relativní přírodě, potom autobusovou zastávku. Sestoupil jsem do centra, které vypadalo v noci krásně. Jenže když už byla půlnoc a já byl utahanej, tak se mi nechtělo vracet několik kilometrů zpátky. Našel jsem si na hřbitově u Nidaros Cathedral krásný smrk, pod jehož větmemi by se dalo spát. Pak mi to přišlo neslušný spát na hřbitově, tak jsem popošel pár desítek metrů, kde byly složený palety dlažby. Bylo to takové menší bludiště, do kterého jsem zalezl, hodil pod sebe plachty ze stanu, zalezl do spacáku a hodil na sebe deku. Chtěl jsem spát jen krátce, ráno prohlídnout město a přiblížit se Bergenu (ideálně do něj dojet, ale 627km za jeden den je trochu nereálné, když si chcete ještě projít jiný město). Ráno mě překvapilo, když jsem se probudil a byl jsem zasněženej. Ne že bych nevěděl, že má v noci sněžit, ale nějak jsem to neřešil. Vyhledal jsem vlakovou zastávku, trochu se osušil, přeskládal krosnu, doplnil vodu, vyčistil zuby, posnídal, dobil baterky a vyrazil na prohlídku města. Samozřejmě nešlo nenavštívit Nidaros Domkirche, která je postavená nad hrobem sv. Olava. Jedná se o nejkrásnější středověkou památku v celé Skandinávii, o místo, kde probíhají korunovace norských králů a je to nádherná památka. Bohužel se nemohlo fotit, tak jsem byl nucen fotit pouze maskovaně a fotografie nejsou ideální. Od této nádherné památky jsem se přesunul na nádvoří sousedního arcibiskupského paláce. Dále Gamble Bybro (starý most), ze kterého byl krásný pohled na dřevěné domy z 18. století, teré stojí na dřevěných kůlech nad řekou Nid. Prošel jsem si pár uliček kolem centra a vyrazil k benzince.

Takto jsem se vzbudil v Trondheimu :-)

37. stop, 7minut, 9km, Trondheim – Tillerbyen

Stopovat z velkýho město nebývá snadné. Minimálně pro mě. Nevím, které místo bývá nejlepší. Stál jsem u benzinky a stopoval pouze auta, která se napojovala na hlavní tah. Po 5ti minutách mi jeden spolujezdec ukazuje, že když se vrátím, budu mít lepší místo. Tak to zkouším, vracím se 100metrů a hned mi zastavuje mladej borec s audinou. Neveze mě daleko, ale zastavuje mě na zajímavým místě, u hlavního tahu, na utobusové zastávce. Obecně se v Norsku stopuje dobře i mezi velkými městy, bo jak je Norsko rozlehlé, má málo obyvatel a nízkou hustotu osídlení, tak ani provoz není příliš hustý. Jen kolem některých ětších měst jsou dvoupruhé silnice.

38. stop, 4min, 400km, Tillerbyen – Gjøvik

Velmi důležitý stop. Čekal jsem na autobusové zastávce, ale zrovna tam byly 3 pruhy, auta jezdily rychle a bylo jich hodně. Navíc hustě sněžilo. Říkal jsem si, že to bude skoro zázrak, jestli mi tady někdo zastaví. Za chvíli se řítil v nejrychlejším pruhu borec, první a druhý pruhy byly naštěstí volný, tak je přejel a nabral mě. Říkal, že jede do Osla. Nebyla to sice nejpřímější cesta do Bergenu, ale říkám si, proč ne. Pak upřesňuje, že jede pod Lillehammer. Rozhoduju se jet s ním a navštívit Lillehammer. Stejně z Trondheimu do Bergenu nevede přímý tah a po trase je hodně zajížděk. Když se rychle přiblížím do Lillehammeru, který je zhruba na stejné severní šířce, tak do Bergenu povede přímá trasa. Borec (28) je rád, že má na trase společnost. Hodně si rozumíme, vykládáme vtipy, smějeme se. Má dobrej motor a docela to žene, což mě docela vyhovuje. Je to bývalý reprezentant v házené, pak šel do armády, byl ve speciálních silách a měl jít na misi do Afghánistánu, ale pár týdnů před odjezdem si zničil rameno...Přes spoustu zajímavých témat se dostáváme k dlouhé a zajímavé debatě o náboženství. Cestou se zastavujeme u Ringebu Stavkirke, v Lillehammeru pod skokanskými můstky a zastavuje mi až za Gjøvikem na příhodném místě.

Trochu nečekaná návštěva Lillehammeru. Neříkám, že jsem po něm nešilhal, ale neplánoval jsem ho navštívit.