o všem možným

Cyklovýlet na ostrov Huftarøy

12. 6. 2012 15:21
Rubrika: Nezařazené

V úterý jsme se chtěli vydat na cyklovýlet na ostrov Huftarøy, na údajně rybářský ráj. Měl to být neškodný výlet na dva dny. Mělo se vyjet kolem poledne, ale trochu se to zdržovalo. Pak někdo vymyslel, že by mohla jet i Laura, tak se to zase natahovalo až jsme nakonec vyjeli v 18:00 (Mě to nevadilo, naopak, vyřešil jsem si administrativu ohledně mírného prodloužení pobytu až do 13. června). Jel jsem vedle Laury, které jsme před pár minutami říkali, jak jsme si z ní před týdnem vystřelili a až teď jí to docvaklo. Tak nám nic nevěřila, ani to, že jedeme na nějaký ostrov a dokonce trajektem. Asi čekala, že se navečer projede na kole, přespí venku a ráno půjde do školy...trochu se spletla:-) Ujeli jsme sotva 5 minut a Stephan píchl kolo. Tak jsem se s ním a Kubou vydal nazpět. Neměli jsme kloudný nářadí, ale nějak jsme nakonec někde schrastili nepoužívaný zadní kolo a vyměnili ho. Ještě jsme chtěli dofouknout jeho přední. Naštěstí (či bohužel) jsme zničili ventil, tak jsme proces zopakovali...Po více než 2 hodnách jsme opět vyjeli. Za Nestunem mě zastavil nějakej borec, jestli jsme neztratili stan. Tam byla pěkná celta, tak jsme jí přibalili. Směřovali jsme do cca 20km vzdáleného Krokeide na trajekt. Nevěděli jsme časy odjezdů, jen že to je každé 2 hodiny. Proto když jsme v posledním kopci potkali proti sobě kolonu aut, tak jsme se rozjeli, abych stihli trajekt. Naštěstí se nám to zadařilo a přijeli jsme přesně!

 

Na ostrově Huftarøy jsme popojeli pár kilometrů a našli si místečko k přespání. Je to vtipný, že slunce zde zapadá někdy před 23h, takže do půlnoci je zde normálně vidět. A po půlnoci je zde sice šero, ale dá se fungovat bez čelovky. Měli jsme s sebou gril a tak jsme si užili grilování párků a protože jsme byli tři češi, tak jsme si zazpívali pár písniček, protože to nám zde opravdu chybí...

 

Grilování...

Po pár hodinách jsme vstali na východ slunce, který jsme mohli pozorovat přímo ze spacáků. Užili jsme si moment východu a opět pokračovali ve spaní:-) V tu dobu mě vůbec nenapadlo, že tento den bude jedním z mých nejúžasnějších za celý život.

 

Jeden z prvních úspěchů.

Měli jsme krásný slunečný den. Projížděli jsme řídce osídlený ostrov. Potkali jsme dokonce i ovečky na silnici:-) Občas byly nějaký závady na kolech, bo 2 byly půjčený ať už s vědomím či bez vědomí majitele a jejich stav tomu odpovídal. Dostali jsme se na jižní část ostrova. Chtěli jsme jít k moři, ale cesta pokračovala jenom pro pěší. Tak jsme nechali kola u cesty a šli jsme. Došli jsme na nádherný místo se skálama a s výhledem na otevřený moře. Taky jsme viděli velrybu! resp. vodu a její vrchní část. Začal jsem rybařit a hned mi zabrala ryba! Volal jsem na kamarády, aby vzali podběrák a šli mi pomoc. Ti začali místo toho hledat foťák a příliš se nevzrušovali co nejrychleji přiběhnout. I díky tomu se ryba na poslední chvíli dostala na svobodu...v tu dobu mě to naštvalo, ale na na dlouho, protože tam brali krásně! Celkem jsem jich ten den chytil 7 a ještě o něco víc jsem jich vykuchal. Naučil jsem se nový způsob omračování a pak už jsem ani nepotřeboval podběrák. Vzhledem k tomu, že se nám tam moc líbilo, tak jsme se rozhodli zůstat přes noc (krom Kuby, který odjel, ale nevzal si ode mě klíček od pokoje...). My ostatní jsme se vydali do města pro vodu a vykoupat se do (pořádně studeného) fjordu. U nějakýho opuštěnýho domu byla hadice s vodou, ale bez kohoutku. Naštěstí jsme měli nářadí, tak jsme si poradili :-)

Rybařili jsme až do západu slunce a potom jsme začali grilovat. Tyto momenty se dají jen těžko sdělit, ale musím s vděčností říct, že to byl jeden z mých nejkrásnějších dní v životě.

 

To se asi těžko dá popsat. Můžu o tom mluvit nadšeně, můžete vidět krásný fotky, ale přesto se nedá popsat, to co jsme tam zažili. Nádhera!

O půlnoci jsme se sbalili a vyjeli směr trajekt. Byla docela tma, ale dalo se jet i bez světel (s důvěrou v kvalitu norských silnic, hlavně z kopce). Nějakým nedopatřením jsme špatně odbočili a najeli přímo do přístavu na trajekt (na jinej, než jsme potřebovali). Normálně tam parkoval přes noc a byl otevřenej. Nikde nikdo. Tak jsme začali zjišťovat, jestli tam nejou někde lidi, kterých bychom se zeptali. Stephan vlezl do nějaké boudy, na něco šáhl a vyhodil pojistky. Trajekt najednou zhasl a přestal hučet. Tak jsme radši pokračovali ještě půl hodinky k ''našemu trajektu''. Byli jsme tam někdy kolem půl třetí – odjezd byl v 5:55. Tak jsme chvíli spali na zastávce. Trajekt byl po půl sedmé v Krokeide a nás čekal závod o čas. Romi měla být v 8 v práci, já v 9 na zkoušce a Laura už vlastně včera ve škole a Stephan taky měl školní povinnosti. Bylo to vtipný vidět, jak všichni strašně spěchali, aby stíhali svoje povinnosti, ale jak jsme všichni byli šťastní, že jsme si užili náš výlet. Když jsme před osmou přijížděli na Fantoft, tak jsem potkával svoje spolužáky na cestě na zkoušku...rychle jsem se umyl, nasnídal, nachystal svačinu předeodorantoval rybinou ''ovlivněné'' kraťasy a mrknul ještě na 10 minut na PC na nějaký nejdůležitější věci.

 

Někdy se opravdu nechce vstávat...

Na místě zkoušky, v krásné hale SC, jsem byl ještě s rezervou, ale museli jsme čekat před halou a vpustili nás až po 5ti minutách. Byl jsem ještě docela ready, ale bál jsem se těžkýho zadání a hlavně 6ti hodin po sporadickým přespávání. Dostali jsme možnost výběru ze dvou témat a o něm psát 6 hodin. Vybral jsem si ''Describe the development of public opinion about the European Union and European integration since the launch of the European Economic Community. Discuss some of the explanations of the variation in public opinion (over time, across member states, and between individuals) that can be found in the curriculum.'' Když jsem si konečně vybral a začal psát první věty, tak na mě kolem 9:30 docela začínala dolíhat únava. Pil jsem kafé (po hodně dlouhé době), jedl sušený ovoce (který mě mamka poslala a to mě zachránilo), snědl jsem štangli salámu, lízátko a další věci. Ona ta 6ti hodinová zkouška je vlastně takovým svátkem jídla. Naštěstí jsem se někdy v 11 probral a začal fungovat a v 15 jsem měl popsáno 11 stránek.

 

Navštívil jsem knihovnu, abych vypůjčil mapu Preikestolenu. Z informací mě borec poslal do oddělení A, z oddělení A mě poslali do oddělení B a z oddělení B na informace :-) To není tipický obrázek o Norsku. A tak mě borec z informací vzal šel se mnou prohledat nějaký oddělení map, ale nic jsme bohužel nesehnali. Stavil jsem se ještě v Asiashopu a nabral nějakou zeleninu na společnou přípravu ryb. Navečer jsme se sešli a udělali společnou večeři. Bylo vtipný, jak všecí museli celej den valit, makat a dohánět a všecí jsme byli tak trochu KO.

Zobrazeno 1516×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio