o všem možným

Lehký záchvat zkouškového období

5. 6. 2012 0:31
Rubrika: Nezařazené

Ve středu přijel Kubu navštívit brácha Ondřej s kamarádkou Lenkou. Přijeli navečer a odebrali se do kuchyně, kde si dali čaj, něco k jídlu a vykládali. Já celej den pracoval na eseji, tak jsem toho měl dost a kolem jedné jsem šel spát. A pokoj nevypadal, že by v něm měli spát čtyři lidi. Když jsem se vzbudil, tak jsem byl opět sám. Jen jsem měl takový pocit, že mi Kuba někdy v 7 říkal, že ti dva vstávali ve 4, aby si užili Bergen, když už tady jsou. Večer se potvrdilo, že to nebyl sen.

 

Tak nějak jsem očekával, že v pondělí se dlouze vyspím, v úterý se vyspím, ve středu budu spát a ze čtvrtka na pátek to bude na kafé. Trend byl naplněn, ale i poslední noc jsem se docela vyspal. Dopsat poslední kapitoly, závěr a citace. Doma už by bylo vyhráno. Stačilo by nahrát soubor bylo by. Ne tak zcela v Norsku. Tady to dopsáním prakticky teprve začíná. Nejprve si musíte stáhnout úvodní stránku a vyplnit na ní počet slov v eseji, svoje studijní číslo a téma práce. Potom to nahrajete na web, ale pouze pdf soubor. Zároveň je nutné poklikat, že jste pracovali čestně, správně citovali, nefalšovali, psali jste sami atd. Nesmíte do názvu souboru ani na titulní stránku dát svoje jméno (o tom Vám asi víc poví kamarádka, která mi řekla, že ''pro jistotu jsem tam dopsala i svoje jméno'' – asi si nečetla instrukce, kde se to zakazuje a protože je ze všeho vyklepaná a nervózní, tak jsem jí o tom radši neříkal, aby nebyla tři týdny vyklepaná.). Když to úspěšně nahrajete, tak celý soubor dvakrát vytisknete + dvakrát prohlášení, že jste pracovali podle pravidel... Vše vytisknuté odevzdáte na informacích, kde ještě podepíšete, že jste byli obeznámeni s nějakými pravidly (Byl jsem 25min před deadlinem a byla za mnou fronta spolužáků, skoro víc, než na posledních přednáškách, tak jsem to nestudoval).


Zlomový bod, kdy jsem měl spodní hranici eseje - 3 tisíce slov.

Večer byla české večeře: vepřo, knedlo, zelo. S českým pivem. Nebylo to jako od babičky, ale i tak to byla krásná reklama na stále aktuálnější návrat. Na večeři taky přišla Ornella, která se už vrátila z nemocnice.

 

Ono s tou nemocnicí to bylo taky takov zajímavější. Prvně skončil v nemocnici Flavio, borec z Říma. Flavio je mimochodem ze stejného poschodí jako Ornella a vzhledem k tomu, že měl mononukleózu (jednu chvíli to vypadalo vážně, že přiletěla maminka), tak na patře zavládlo zděšení, jestli náhodou nesdíleli nádobí či nějaký špatně neumyly. Vzhledem k tomu, že se kamarádím s Masimem, medikem z Itálie, tak jsem byl dobře informován, ale Masimo se snažil, aby o tom nikdo nemluvil, aby nezavládla panika. Hlavně aby to nevěděla Flaviova přítelkyně, která je pravděpodobně infikována. A tak když jeli na výlet, na Preikestolen, tak nechtěli kazit náladu a neřekli jeho přítelkyni, že Flávio má mononukleózu a ona je ai infikovaná. Dokonce to neřekli ani další spolucestovatelům, takže si vesele nabízeli čaj a pili ze stejné termosky...Nakonec se z nejhoršího Flavio dostal a už je zpátky na Fantoftu. A Ornella si pár dní poležala v nemocnici a už je taky OK.

 

V sobotu jsme vypluli na Bergen Students Skerries Cruise. Byla to plavba na velké plachetnici kolem Bergenu. Bohužel jsme jeli jenom na motor a ne na plachty. Ale i tak. Pořád to byla největší loď, na které jsem se kdy plavil. Plavba trvala 7 hodin. Vypluli jsme z Bergenu, kde právě pršelo do krásného počasí. Projížděli jsme mezi ostrůvky a zálivy. A měli jsme možnost vidět krásnou okolní krajinu, potkat na palubě spoustu známých a prozkoumat loď.

 

Se svými nejlepšími sousedkami na palubě lodi.

Když jsme v Bryggenu odemknuli kola, tak si Kuba začal hlasitě stěžovat, že je půlka května, svítí sluníčko, jsme navleční a jsme promrzlí. Dobře udělal, bo kolem nás šla právě středoškolská skupinka zdravotních sestřiček z ČR, který jsou právě na praxi v místní nemocnici.

 

V úterý jsem udělal experiment, když jsem do i na chleba přidal i mozarellu. Odjel jsem řešit do školy nějaký razítka ohledně prodloužení pobytu (do 13. 6.) a trochu se to natáhlo...Když jsem přijel, tak mi těsto na chleba mírně přetíkalo. Ale naštěstí mám kolem sebe dobrý lidi a Martina mi pod těsto dala pečící papír.

 

Plánovali jsme vyběhnout nazápad slunce na Lovstaken, společně s Marine, Karoline, Stephanem a Kubou. Jenže se mi to opět nepovedlo. Vyrazili jsme trochu později a nestíhali jsme...Tak jsme aspoň poseděli na vrcholku, ze kterýho je vidět nádherně celý město, který obklopuje Lovstaken. To se mi na Bergenu moc líbí, že uvnitř Bergenu je několik několikset metrů vysokých vrcholků, ze kterých je krásný výhled a cítíte se tam jako v horách. Žádný parčíky, ale opravdu hory. Taky jsme cestou potkali tetřevy, kteří zde žijí. Bohužel jsem si vytvořil klamnou iluzi, že bych měl něco dělat do školy, tak jsem odmítl přespání a vrátil se večer domů. Už na vrcholku jsem toho litoval, ale ještě víc další den, když jsem zjistil, že na místě, kde stanovili, chtěl ráno přistát vrtulník...

 

Večerní výlet na Lovstaken.

Měli jsme s několika spolužáky rozdělenou knížku ''The Political systém of The European Union'' na kapitoly a měli jsme vypsat to nejdůležitější. Myslel jsem si, jak mi to pomůže, ale nakonec mi to tak maximálně zabralo spoustu času nad regulačními politikami EU a stejně jsem nevyužil ostatní zápisky. Nicméně mě tato zkušenost opět připoměla, že je v Norsku lepší preferovat výlety před školou (pokud to není opravdu nutný).

 

Pustil jsem se do neobvyklého projektu ''borůvková buchta''. Výsledek předčil moje očekávání, i kamarádi ji moc chválili, ale zajímalo by mě, jestli máme takový absťák po buchtách nebo jestli se opravdu povedla. Neskromně doufám v to druhé :-) No a borůvkovou buchtu jsem nepekl jen tak, nýbrž pro rozlučkovou párty Jany a Lucky...Odjezd málokoho mě ovlivní, tak jak jejich odjezd. Výletovali jsme spolu, potkávali jsme se, řešili jsme spolu různý věci a samozřejmě chodili nakupovat. Mimochodem, noční nákupy už patří bohužel minulosti, protože je tady ve dne kolem 20°C a navíc slunce svítí tak silně, že všicni hnědneme. Naštěstí mám ale bohatý zásoby v mražáku, takže to tak akorát zvládnu všechno spotřebovat. Nicméně už moje strava nebude tak luxusní :-(


Borůvková buchta :-)

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio