''Žebrák''

Úkol dnešního dne zněl jasně: udělat zkoušku z teorií mezinárodních vztahů. Když jsem odevzdával popsané papíry, tak jsem si říkal, že už se v klidu můžu věnovat PR workshopu, který organizuju tuto sobotu pro Mladé lidovce a dalším aktivitám, které jsem v posledních dnech odsouval...

Jel jsem domluvit ještě večeři do Živé vody. Vystoupil jsem na Šilingráku a šel, paradoxně, kolem hotelu Barcelo. Viděl jsem nějakého pána, připomínal mi žebráka, tak jsem se nechtěl zastavovat a chtěl rychle projít. Normálně nezastavuju a ani moc neposlouchám. Dneska jsem sice nasadil kamennou tvář, ale poslouchal jsem...a tak jsem se vrátil.

Jirka, jak se dotyčný jmenoval, je z Jižních Čech a vracel se ze Slovenska, kde se byl podávat v místech, kde sloužil na vojně. Cestou mu nastaly komplikace, odvezla ho rychlá z busu do nemocnice a zjistili mu rakovinu tlustého střeva. V nemocnici na Slovensku mu provedli trvalé vyvedení střeva stěnou břišní navenek. Nevím, nakolik bych mu věřil, kdyby nerozepnul košili...

Chtěl jsem mu dát drobné, ale prosil mě, že se potřebuje dostat domů a drobné mu nepomůžou.  Říkal mi, že peníze mi vrátí, že se jenom potřebuje dostat domů. Také mi říkal, že poslední vlak jel 17:20 - což nyní zjišťuji, je pravda. Rozhodl jsem se zajít s ním na hlavák, koupit mu lístek a dát mu něco na jídlo.

Cestou jsem zjistil, že je ze Šumavy a tak jsme probírali Jižní Čechy. Také jsme se bavili, co může a co nemůže jíst. Několikrát mě také poprosil, abych šel pomaleji, protože s tím nemůže moc chodit rychle. A probrali jsme ještě další věci a všechno do sebe zapadalo.

A teď jsem zvědavý, jaký konec tato historka bude mít. Uvidím ještě ''zapůjčené'' peníze?  Mno, možná hlavně aby se z toho dostal, jak jen to je možné a naučil se s tím důstojně žít. Aneb peníze jsou fajn, ale zdraví je důležitější.