Norské dveře, práškové nápoje a KrFU

Každý víkend jsem se vydával na některý vrcholek. Je to příjemné, protože je vše na dosah. Max. půlhodiny na kole či pěšky a jste pod kopcem. První víkeúnorový víkend jsem udělal vyjímku. A celou sobotu i neděli jsem věnoval jiným věcem. Pokračoval v naplňování jednoho z mých cílů a sice čtení Bible (už jsem skoro ve třetině), učení angličtiny, vaření apod. O víkendu nám taky sněžilo, takže se nejezdilo zrovna nejpříjemněji, ale silničáři jsou zde šikovní a je zde ve dne mírně nad nulou, tudíž chodníky byly během pár dní sjízdné (silnice jsou sjízdné prakticky pořád).Nesmím také zapomenout na plánování příštího víkendu, kdy chceme vyrazit do Stavangeru, protože Bergen a nejbližší okolí už máme poměrně prozkoumaný.

 Aspoň trošku to snad připomíná Sever:-)

V sobotu jsem šel do kuchyně a byli tam 3 španělé, plný stůl skleněných lahví a stáčeli si do nich domácí pivo. Je to ve Fantoftu rozšířený způsob. Je to sice chemie, ale totálně nejlevnější způsob. Pořídíte si box (25l), nasypete do něj prášek, zalijete vodou, čekáte 2 týdny a máte pivo. Nasypete-li jiný prášek, tak máte víno. Ano, žádná sláva to není. Nicméně pít se to dá. A poměr cena/výkon je více než příznivý. Jeden půllitr vyjde na 3-4NOKy. Průměrná cena v baru je 50NOKů. A rozdíl tam sice je, ale ne 15ti násobný. Ještě jsem se k výrobě nedostal, ale už jsem navštívil obchod Vinspesialisten a příští týden to mám v plánu rozjet. Jen to nesmím přehánět, abych nedoapdl jak jeden Španěl, kterýmu jeho doktorka řekla, že se mu stahujou cévy (nenastala-li chyba v překladu). Nicméně zde byl rok a pil to poměrně intenzivně.

 Mafii z Iberskýho poloostrova.

Normálně jezdím po chodníkách a cyklostezkách, které jsou obyvkle udržované, i když sněží. Nicméně přes víkend nasněžilo větší množství snihu, tak jsem byl nucen využívat i silnice. Proto jsem začal využívat červené blikátko. To si připínám na kupucu od bundy. Je to ale poměrně nebezpečný, protože občas si to zapomenu sundat :-)

V úterý ráno jsem objevil další závadu na své kole. A sice se mi začali točit řidítka. Horizontální osa řidítek není rovná, ale je prohnutá a občas se stane, že se stočí dolů. To vůbec není příjemné. Na druhou stranu, když to zase zdvihám zpátky, tak je to dobrý pocit. Zhruba takový, jako v Matrix3, jak tam bojovali v těch strojích, do kterých sedli, chodili s nimi a bojovali v nich. Každopádně si říkám, že už je načase navštívit opět cykloservis a domluvit se, jestli by mě funkční věci z tohoto kola nepřehodil na perfektní kostru Merida, která je v nefunkčním stavu.

Mezi přednáškama jsem šel do městské knihovny. Knihy tam mají určitě zajímavý, prý tam je i český regál, ale mě popravdě zajímají především DVD a zejména cestopisné dokumenty. Mají jich tam ohromné množství, navíc v angličtině. Tudíž jsem vyměnil sledování HIMYM za cestopisné dokumenty. Taky jsem se v knihovně dokopal k tomu, že jsem odpověděl na jeden email z Německa, na který jsem se chystal odpovědět přes rok.

Taky se mě v úterý poštěstilo, že jsem se nemohl dostat ze záchodu. Dveře v Norsku jsou teda kapitola sama pro sebe. Obvykle musíte mít kartu, znát kód a vědět, jak kartu vložit do čtečky. Nebo dveře se neotevírají klikou, ale tlačítkem (jako na rožínání světla). No není to úplně snadný, ale zpět na záchod. Chtěl jsem odejít a nešlo mi otevřít dveře. Tak jsem točil se zámkem až jsem zapomněl, na kterou stranu mám točit. Chtěl jsem to přelízt vrchem, ale bylo to úzký. Štvalo mě to o to víc, že jsem šel na přednášku s časovou rezervou, abych ji v klidu stihl. Pak jsem začal používat více síly a pak se to povedlo nějak otočit. Naštěstí.

Po přednášce jsem šel se svým Buddy Matsem do knihkupectví. Máme společný předmět Political Economy and Welfare State, takže se potkáváme i ve škole. Kupoval si kompendium, který prý taky máme mít a stojí 750NOKů...no, můžu si ho od něj půjčit. Mats je kamarádský člověk a seznamuje mě se svými kamarády. Na jedno představení asi nezapomenu. ''He is Jan, from Czech Republic. He is bešerovka King''

Večer jsem byl pozván na setkání KrFU. Je to norská křesťanskodemokratická mládežnická organizace. Něco jako Mladí lidovci. Když jsem přijel do Norska, tak jsem se s nimi zkontaktoval. A jsem za to rád. Už z prvního setkání jsem získal zajímavé zkušenosti. Myslím, že zde můžu získat spoustu nápadů, inspirace, dalších zkušeností či nebezvýznamných kontaktů. Jinak KrFU má kolem 2000tis. členů a velké množství různých aktivit. Já jsem se zatím zúčastnil závěru setkání něčeho jako krajský výbor, ale především mezinárodní skupiny, která navazovala. V mezinárodní skupině jsme se už bavili anglicky (ač jsem byl jediný cizinec), taky tam byli jiní členové, než na krajském výboru (což není jak u nás, že pár lidí dělá vše – nicméně Norové nejsou tak lhostejní jako Češi, takže je zde celkově mnohem více aktivních lidí, dobrovolnictví je zde samozřejmostí apod. - i tak se pozná vyspělý stát). Byl to spíše brainstorming, takové první setkání. A docela mi šla hlava kolem, když říkali o tom, co by se dalo: ''můžeme je tdo Izraele a Palestiny na studijní cestu; psali mi z Gruzie...; ptal se mě místní křesťanský bankář, jestli bychom nechtěli do Burundi; před pár týdny jsme byli v Bělorusku...'' nebo když jedna členka řekla: ''já příště nemůžu, to mám výzkum v Bolívii'' a borec: ''No, já jedu sledovat do USA volby''. No, jak to říci. Malinko jiný svět... Samozřejmě jsme se bavili o normálních věcech, který bychom mohli dělat. Bavili jsme se o mezinárodncíh oblastech a otázkách, co koho nejvíce zajímá a čemu se věnovat. Takže se určitě těším na další setkání či na konferenci v jižním Norsku, kam jsem za 2 týdny pozván. Toto všechno co jsem popsal je pro mě báječná příležitost. Ale ještě jedna věc je na tom dobrá a sice, že je to moje první čistě norská skupina, jelikož jsem celou dobu v mezinárodním prostředí. Ano, to je příjemné, ale nedozvím se tolik o Norsku a Norech. Nicméně být během dne ve škole, potom ještě večer hodně myslet na KrFU a po náročném dni se vrátit na Fantoft a relaxovat v italském prostředí taky není úplně k zahození. Abych jen neměl ódy, tak se mi nelíbilo, že po příjemném a konstrutivním setkání jsme nezůstali nai v zasedačce, ani před barákem na ulici a nebavili se o normálních věcech, ale všichni se rozutekli (i když hodně lidí šlo stejným směrem).

Ve středu si pro nás Buddy Bergen připravili promítání filmu The Troll Hunter. Sešlo se v Auditorium cca 100 studentů a při vstupu jsme dostali balíček se sladkostmi. Při sundávání bundy jsem zjistil, že jsem si nevypnul blikání :-) Film se mi hodně líbil a budete -li mít možnost, tak na něj mrkněte.

Vyhodnocení tipovací soutěže: chtěl bych poděkovat 16ti soutěžícím, za to, že našli odvahu a zkusili si tipnout! Skutečná cena byla 224,52NOK, což odpovídá 763Kč, což dokumentuje, že ceny jsou zde skutečně vysoké a za normálních okolností by tyto pochoutky byly nedostupné. Nicméně nejbližší tip měla Terezka Novotná a sice 730Kč. Tudíž se může těšit na norský čokoládový pozdrav. A navštíví-li mě další nápad, tak třeba něco zase vymyslím.

Soutěž: tento blog byl nominován do soutěže IX12 blog. Tak Vás prosím o podporu. Je to velmi jednoduché a zabere to cca 20-30s. Hlasovat můžete následovně:

1. Najeďte na tuto stránku: http://www.lexiophiles.com/english/vote-for-your-favorite-ix12-blog-2
2. Mírně skrolujte dolů a zaškrtnite ''blog jednoho hloupýho Honzy''
3. Skrolujte dolů a kliknite na ''vote''(=hlasovat, je to v šedém políčku)